Příběh oživlé tvrze…

Na sklonku středověku si ani pán malešovské tvrze, bohatý kutnohorský měšťan, nemohl být jist svým bezpečím. Zaposlouchejme se do vyprávění historika nanejvýš povolaného:

“…Nejdivočejší bouře řemeslníků propukaly však v Kutné Hoře, kde k tíživým pracovním podmínkám přistupovaly i neřády ve správě dolů a mincovny. (…) V červenci 1496, shlukli se ozbrojení havíři u Kaňku, na vrchu Špimberku, a proti nim vytáhlo vojsko z Kutné Hory, doplněné ozbrojenci z Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Okolní královská města a hejtman poděbradského hradu byli si vědomi nebezpečí, jež jim z revolučního vření havířů hrozí. Protestující havíři nepřáli si krveproití a vyslali zvolenou delegaci deseti osob v čele s havíři Šimonem, Průšou, Kuželem, aby jednali o sporných otázkách a aby žádali o královské rozhodnutí…” Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích, díl III, Academia, 2002.

Jelikož neustále hrozí nebezpečí, že se vzbouření havíři budou mstít na statcích důlního podnikatele, Ondřeje z Malešova, rozhodl se pán tvrze najmout do svých služeb žoldnéřskou jednotku, která se usadila na tvrzi a slouží k ochraně nejen pána a jeho poddaných, ale i statků a polností tvrz obklopujících. Ne vždy jsou vztahy mezi žoldnéři a starousedlíky idylické, ale s příchodem “cizáků“ tvrz získala nejen vojenskou posilu, ale též zručné řemeslníky, zvyklé vyjít s málem v polních podmínkách bojišť. Soužití na tvrzi tedy, přes občasné sváry a konflikty, postupně přináší oběma stranám spíše výhody…

Ostatně, přijďte se přesvědčit sami…

O nové malešovské posádce…

Tato kompanie, vedená Simonem Christianem Attingerem, původem ze Soestu, je složená z mužů z dolního Švábska, Kostnice a několika švýcarů z kantonu Curych. Jsou to profesionální vojáci, kteří ve službě tomu či onomu pánu procestovali polovinu Evropy a jsou tak uvyklí kdečemu. Na Kutnohorsko se dostali tak trochu nedopatřením, poté co jejich nájemci došel žold a prchnul ku Praze, přičemž své vojáky zanechal v šenku, zcela bez peněz. Vzhledem k tomu, že pán Malešovský nabídl nejen slušné jmění, ale i střechu nad hlavou, nebylo proč se dlouze rozmýšlet…